Dým na zem usedá,
slunce opouští svou skrýš,
ty ale pláčeš dál
a mou píseň neslyšíš.
Žádný trápení nepotrvá dál,
když budeš chtít, když budeš chtít,
vítr dávno svál,
ten černej dým, ten černej dým,
pak tě dovést smím
tam, kde láska očekává nás.
Znám jeden divnej kraj,
kde je samý rozcestí,
snad se ti jednou tam,
se mnou dojít poštěstí.
Na žádným rozcestí nezůstávej stát,
pojď se mnou dál, pojď se mnou dál,
nesmíš se mně ptát,
kam jdu a s kým, kam jdu a s kým,
pak tě dovést smím
tam, kde láska očekává nás.
Než slunce dohoří,
půjdem spolu údolím,
potom se k pohoří,
vrátí zpátky černej dým.
Svírej ruku mou, ať tě neztratím,
v těch černejch tmách, v těch černejch tmách,
poruč rukám svým,
ať pevný jsou, ať pevný jsou,
ať nás donesou
tam, kde láska očekává nás.
|