Jó, jak mám prachy, tak víš, co udělám,
s plnou nádrží, jó, na cestu se dám,
ráno plný pohody, jó, ráno plný pohody,
přede mnou dálnice otevírá náruč
a já jsem na ní sám.
Jó, pár přátel mám, jsou blázni jak já
a dálnice nám není dosti široká,
jó, máme taky nehody, někdy máme taky nehody,
kdo jako blázen se žene,
jenom přihrává svým nehodám.
A jeď, jeď, jeď.
Jó, zvu tě moje milá na výlet snů,
klidná jízda stranou od bláznů,
ráno plný pohody, jó, ráno plný pohody,
přede námi dálnice otevírá svou náruč
a já nejsem na ní sám.
Tak dávej.
A potom zastavím rád a půjdem spolu ven
a najdem tichej plac, co bude za větrem,
ráno plný pohody, ježiš, ráno plný pohody,
přede mnou měkká vlídná náruč
a jsem na ní jenom sám.
Dávej, dávej, dávej.
Tak tedy, ať se stane, co má se stát,
jó, když jsou trable, tak je jich akorát,
jó, máme taky nehody, někdy máme taky nehody,
může se stát malá nehoda a budem spolu syna mít,
bude to kluk, kterej nenechá si svoje auto nikdy vzít,
bude to syn, kterej bude asi tak jako já jízdy mít.
Jé, výborně.
|