1. AUž zase tančí primabalerína zEa zpěvu kolemstojícAích,
předtím trošku napila se vína, Eúsměv jí září na lícAích,
tDočí se v rytmu svižné mAuziky, nDáladu skvělou zase mEá,
Auž zase tančí primabalerína, žEádnej ji nepřekonAá.
Po dlouhou dobu nesměla se hýbat, hrdlo jí smrtka sevřela,
nemohla se smát a nemohla si zpívat, v drápech ji smrtka držela,
že bude znova tančit, nikdo nevěřil, každej ji už odepsal,
teď zase tančí primabalerína, opět jí tleská plnej sál.
Bylo jí tak, že myslila, že Bohu svou duši navždy poručí
a že ji milí, drazí a blízcí nikdy víc nestisknou v náručí,
teď znova vídá svoje přátele, chodívá ven a chuť žít má,
už zase tančí primabalerína, žádnej ji nepřekoná.
Po dlouhou dobu nesměla se hýbat, hrdlo jí smrtka sevřela,
nemohla se smát a nemohla si zpívat, v drápech ji smrtka držela,
že bude znova tančit, nikdo nevěřil, každej ji už odepsal,
teď znova tančí primabalerína, zase jí tleská plnej sál,
znEova jí tleská celej sAál, Eopět jí tleská plnej sAál ...
|