1. Jó, dvAmiěstě nás tam bylo na brize do Číny
a fCurt se jenom pilo, až tuhly ledvinEy,
a kdFyž už bylo k rGánu a všCichni pod vobrEaz,
křik' plAmiavčík na stožáru, a hlCásek se mu třGás':
®: JCá tady nFebudu, jCá vidím vFobludu,
jCá vocaď prFyč pudu, jCímá mě strGach,
chCyťte tu vFobludu, sCežere pFalubu,
tCohle je vFo hubu, Cach, Eich, och, Amiach.
Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
a rozčileně mrká svým vokem jediným,
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.
®:
Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.
®:
Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
zalehl u zábradlí a házel flaškama,
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.
®:
Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.
®: + Amiach, ich, och, ach ...
|