Ahoj,
stojíš v mých dveřích,
nikdo jiný tady není,
kromě tebe a mně,
ok,
pojď přece poprvé dovnitř,
zbytek půjde sám od sebe,
v pokoji 483.
Tady uvnitř,
není nikdy nesprávný den,
světlo přichází od minibaru,
a zítra tady taky nebude jasno,
vítej v hotelu.
Chtěli jsme jenom mluvit,
a teď tady ležíš,
a já ležím vedle,
mluvení,
mluvení...
Pojď sem,
nebudeme rušeni,
to jsem už zařídil,
Nerušit!
Je jedno,
kde budeme zítra,
svět je teď tady uvnitř,
zase tě tam pokládám.
Poslouchám tě,
vidím tvoji tvář,
tvé rty se otevírají,
mluv pomalu,
prosím ne tak rychle,
vítej v hotelu.
Chtěli jsme jenom mluvit,
a teď tady ležíš,
a já ležím vedle,
mluvení,
mluvení, mluvení,
mluvení...
Před dveřmi alarm,
celý svět volá,
všechno se na mě strhává,
nechci s nikým jiným kromě tebe,
mluvení, mluvení...
Chtěli jsme jenom mluvit,
a teď tady ležíš,
a já ležím vedle,
mluvení,
mluvení...
Chtěli jsme jenom mluvit,
a teď tady ležíš,
a já ležím vedle,
mluvení,
mluvení, mluvení,
mluvení...mluvení...mluvení,
mluvení...mluvení...mluvení,
mluvení...mluvení...mluvení...
|