Hello, Rudi, well hello, Harry,
já jsem zpět, hle, já se vrátila a vím,
že patřím k vám, Danny,
jenom k vám, Lenny,
že jsem konečně tam,
kam už dávno náležím.
Život mě skříp, Eddie,
chci žít líp, Freddie,
je tak málo toho,
co nám ještě zbývá,
s vámi být, Danny,
zase tak jako dřív, Danny,
Dolly už nesmí nikdy odejít.
Hello, Dolly, well hello, Dolly,
už jsi tu, už jsi se vrátila
a víš (já vím),
že patříš k nám, Dolly (jen k vám),
jenom k nám, Dolly (jen k vám),
teď jsi konečně tam,
kam už dávno náležíš.
Život tě skříp, Dolly, (jó skříp),
bude líp, Dolly, (bude líp),
je tak málo toho,
co nám ještě zbývá.
V zázraky věřit,
chci zas tak jako dřív věřit.
Dolly už nikdy nesmí odejít.
Za onoho času
já ze světel jasu,
šla do temných, podivných dní
a teď jsem tu zase,
jak tehdy v té kráse,
tak připijme si na to šťastné shledání.
Na shledání.
Hello, Dolly, well hello, Dolly.
Rudi,
ty jsi býval kdysi tajná láska má.
Ach, láska má.
Ach, co ty víš, Rudi,
šedivíš, Rudi,
už jsme dospělí,
tak co s dětskýma láskama.
Chcem věřit v zázraky,
vždyť se nám taky
i to nejnepravděpodobnější stává.
Pak ta má vize
nesmí už nikdy víc zmizet.
Dolly ať tady navždy zůstává.
Hello, Dolly, řekni mi zda-li
jsi to ta, co má hrát o patro níž.
A nebo jen, Dolly, je to sen, Dolly,
tak jsem přišel,
abych slyšel, co mi odpovíš.
Jo, tak to teď bude,
najdu Tě všude,
ať jsi, kde jsi,
přijdu tam, kde budeš hrát.
Má milá Dolly,
špatně jsme Tě hlídali
a tak jsem ti přišel
štěstí přát.
A tak se ptám, Dolly,
pověz nám, zda-li
je to sen, že jsi tu zas,
snad sním, či bdím,
či se to zdá, Dolly,
že jsem to já, Dolly,
jsi to ty, já málem vlastním očím nevěřím.
Nevěřím v zázraky,
vždyť se nám taky
i to nejnepravděpodobnější stává.
Jsem u vás doma.
Hej, hej.
Vy jste to jediné, co mám .
Dolly už nesmí nikdy odejít.
|
Monika Absolonová:
Helena Vondráčková:
Michal David:
Thalia:
