1. M[F]áv[C]ej, m[F]áv[C]ej, [G]tomu, kdo odchá[C]zí,
d[F]áv[C]ej, d[F]áv[C]ej n[G]ový květ do váz[C]y.
®: Z[F]ázraky jsou, a jde jenom o to, být vzh[C]ůru,
z[F]ázraky jsou, já nespal a viděl jich f[C]ůru,
z[G]a mraky zahnal jsem náladu rezavou,
já znovu napsal tvý jméno na březovou k[C]ůru.
Zlou hůl zlámej, zkus to, a budeš mít dvě,
svět je známej, zkus to, a netrefíš zpět.
®:
*: M[G]íval jsem zahradu, já jen kácel,
dostal jsem život, já ho ztrácel,
vím, jak zamotaj' hlavou prášky,
silnice, samota, auto a srážky,
smutnýma očima láska mě vítá,
odešlas' nocí, venku svítá.
Zbývá píseň, a v ní můj probdělej sen,
sypký písek a křehká paleta jmen.
®:
=[F]1.[C] +[F] h[C]m [G]..[C].,[F, C, F, C] ať p[G]íseň tě prováz[C]í ...
|
Druhá Tráva:
Druhá Tráva:
Karel Plíhal:
Karel Plíhal:
Lucie Bílá:
