JuliDe, chci ti jenom jednu větu,
jHmienom jednu stručnou větu vAyjevit,
Julie, z hlávek zelí tvoje jméno
na záhoně vysázeno chtDěl bych mít,
Gaby mi tvé jméno, JDulie, přEipomínalo kalAorie, jé a jé a jé a jé,
Daž se bude večer stmívat, JA7ůlino, Jůlino, Jůlino, Jůlino,
přijdu si k vám chvíli zahrát dDomino, domino, domino, domino,
budeme nad kávou čA7ernou hýčkat naši lásku vDěrnouH7,
aby stEále byla s námi, JAůlino, Jůlino, Jůlino, Jůlino,
nDechoď za mnou raději, milý RA7omeo, Romeo, Romeo, Romeo,
nebo bude doma pěkný rDódeo, ródeo, ródeo, ródeo,
tGáta sundá řEemen z gatí, jDako včera zH7as tě zmlátí,
vEíš, jAak to bolelDo, RA7omeo, Romeo, Romeo, Romeo, Romeo, Romeo,
někdy si mGyslívám, když stojím pod tvou pavlačí,
že jeden výprask moji lásku zlomit nAmiestačí,
víš přece, že nic nelekDá smělGého MontecEa,
tak Amiať se tátaD nemračGí,
jsi jako mladý motýl, který dostal do hlavy,
vidím, že jedna rána drzosti tě nAmiezbaví,
zmiz, nebo doběhnu si hnDed pro lGehký kulomEet,
pak pAmioznáš, kdo jeD CapulGet,
snad řek' jsi vAmiíc, Dnež chtěl jsi řAmiíct,D to už se stAmiává,D
bude to tGím, že hlava tvF#á málo je zdrDavá,
že se mi hlGava točí, za to může fernet snad,
teď pěstí na obočí musím ti své vAmierše psát,
to všechno bude jenom tDím, co dGávno dobře vEím:
že lAmiáska nedá lDidem spGátE, že láska nCedá, nDedá lidem spGát,
kdDe ses včera pral a s kým,
ty můj kvEítku medový, to se nikdo nedoví,
kdAo tvé oči tak podmaloval,
to se tDěžko pochopí, jenom těžko pochopí,
Capulet to byl, já vD7ím,
jeho rEmiukopis já znám, i jF#á ho dobře znám,
hned s tHmiím lGumpem zDatočím, jEmieho smělost pAotrestDámD#, C#, D, D#, C#, D,
pak dostal Montec nápad a hned se začal sápat na sousední rodinA7u,
mydlili se roky, tekly krve stoky, měly barvu karmínDu,
RGomeo vypil čaj z mDáty a zEíral, jak si bratři lámou hnAáty,
jDen vyléčil kašel, hned pod pavlač zašel, a tEam Julče zAazpívDal:
Ty jsi to moje zlato, ktEerý mám tak rád,
tAeď už se, celkem vzato, nDemusGíme bDát,
zGůstali jsme tady sDami, dvEa domy a vkladní knížky s nAámi,
zkrDátka a dobře, už máme, co jsme chtěli, tEeď se bAudem mDít!
|
