Jedno nemůžeš mi vzít, že kdykoliv tě můžu mít,
stačí jen se položit, zavřít oči a zatajit dech.
To hned ležíš vedle mě, a je mi víc než příjemně,
a tvoje kůže na dotek je hebká jako mech.
A i to málo mi stačí, mít jen v představách,
někdy to stačí, i když ne napořád.
A někdy to stačí, mít jen v představách,
někdy to stačí, i když ne napořád.
Když delší čas jsem bez tebe, moc dobře se mi nevede,
to hned volám, sousede, pojď si panáka dát.
Vyprávim mu jaká jsi, milá rostlá do krásy,
a že ten, kdo tě uviděl, mi tě záviděl.
A že někdy to stačí, mít jen v představách,
někdy to stačí, i když ne napořád.
A někdy to stačí, mít jen v představách,
někdy to stačí, i když ne napořád.
To málo mi stačí, mít jen v představách,
někdy to stačí, i když ne napořád.
A někdy to stačí, mít jen v představách,
někdy to stačí, i když ne napořád. |