Za králů šlechtici museli přilbici vzít
a jiné šlechtice chtíce či nechtíce bít.
K tomu měli boží požehnání, háálelúúúja
a tím byli, můj ty bože, hnáni do utkání.
Šlechtic by pro dámu, co růži podá mu, pad,
pak se šli za krále, když měl král namále, prát.
K tomu měli boží požehnání, háálelúúúja
a tím byli, můj ty bože, hnáni do utkání.
A kdyby přišel sám král,
řeknu hochu, kroť se trochu,
nechoď už do bitvy
zmizely doby tvý v dál.
Dáma i s růžemi, lhostejna může mi být,
dnešnímu člověku nesluší k obleku štít.
Doby ty jsou dávno zažehnány, háálelúúúja,
nadšeně už nikdo do utkání neuhání.
Doby ty jsou dávno zažehnány, háálelúúúja,
nadšeně už nikdo do utkání neuhání.
|