Končí už den
a lidmi se hemží,
ulic jen pár
kde korzuje dav,
nad Vltavou,
Dunajem, Temží,
slyšet je smích,
já jsem z toho paf,
kolem mne jdou
samé hezké dívky,
skrývají smích,
halí se tmou,
na sobě plášť
dle poslední módy,
žádná z nich však
nechce být mou.
Sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál.
Říkám si, tak podivné korzo
neviděl jsem
snad nikdy dřív,
vypadám prý jak
živoucí torzo,
řekla mi ta,
co na ni jsem kýv,
kolem jde houf
brunetek a blondýn,
kdo by je moh
spočítat dřív,
tolik jich snad, jó,
neviděl Londýn,
to bude spíš světovej div.
Sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál.
Sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál.
Říkám si, tak podivné korzo
neviděl jsem
snad nikdy dřív,
vypadám prý jak
živoucí torzo,
řekla mi ta,
co na ni jsem kýv,
kolem jde houf
brunetek a blondýn,
kdo by je moh
spočítat dřív,
tolik jich snad, jó,
neviděl Londýn,
to bude spíš světovej div.
Sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál.
Sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
sám po korze bloudím,
sem tam a zas jdu dál,
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
