Kateřino, Kateřino,
kvůli tobě půjdu pouští
s fatou morganou si hrát,
s mušketou se skryju v houští,
já své soky nemám rád,
vezmu luk a šíp i kopí,
ať se začnou bát,
má lásko, tak mi ruku dej,
láskou začal jsem plát.
Kateřino, Kateřino,
ty jsi víno, co mi bere dech.
Kateřino ty jsi duha,
žádná druhá nemůže mně okouzlit.
Modrý nebe vedle tebe,
prosadit se nedovede,
chci tě mít, vrať mi tedy klid,
Kateřino, říkám přímo,
že to víno věčně chtěl bych pít.
Kateřino, Kateřino
a tak dny i noci pádí,
jako když se splaší vůz,
nechal jsem ti sny i mládí,
tak mně ušetř muk a hrůz,
nemoc latentní a stálou,
působí ten šíp,
má lásko, tak mi ruku dej,
ať se cítím zas líp.
Kateřino, Kateřino,
ty jsi víno, co mi bere dech,
Kateřino ty jsi duha,
žádná druhá nemůže mně okouzlit,
modrý nebe vedle tebe,
prosadit se nedovede,
chci tě mít, vrať mi tedy klid,
Kateřino, říkám přímo,
že to víno věčně chtěl bych pít.
Kateřino, říkám přímo,
že to víno věčně chtěl bych pít.
Ale Kateřino.
|
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
Václav Neckář:
