Stěna na stěnu volá:
Ty prodlužuješ stín,
zapomeň, zapomeň,
zapomeň, že je to tím.
Čas si cigaretu
prst po prstu vzal,
zapomeň, zapomeň, zapomeň, co bude dál,
na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen,
na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen.
Ta hodina tu čeká
na poslední píseň,
nedovol, nedovol,
nedovol přiblížit se.
Příliš stár začínat,
příliš mlád zemřít,
neber to, neber to,
neber to, je pro co žít,
na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen,
na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen.
Napsal jsem na zeď
svou vlastní krví
čas, jméno, místo jen dvěma slovy,
den D, den D, den D, den D.
Spatřil jsem den svého narození,
proklel jsem všechno,
co je a není,
den D, den D den D, den D,
zbyl mi jenom čas,
zbyl mi jenom čas,
nikdo mně nepotká,
nikdo mně nepotká zas.
Vznikají nová slova
a s nimi nový svět,
zapomeň, zapomeň,
zapomeň na pár těch vět.
Telefon vyzvání,
nikdo to nebere,
zavolej, zavolej,
zavolej číslo které.
Na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen,
na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen.
Napsal jsem na zeď
svou vlastní krví
čas, jméno, místo jen dvěma slovy,
den D, den D, den D, den D.
Spatřil jsem den svého narození,
proklel jsem všechno,
co je a není.
Den D, den D den D, den D,
zbyl mi jenom čas,
zbyl mi jenom čas,
nikdo mě nepotká,
nikdo mně nepotká zas.
Vznikají nová slova
a s nimi nový svět,
zapomeň, zapomeň,
zapomeň na pár těch vět.
Telefon vyzvání,
nikdo to nebere,
zavolej, zavolej,
zavolej číslo které.
Na místě, kde teď jsem,
nebude nikdy nikdo zastřelen,
na místě, kde teď jsem,
nebude v noci nikdo zastřelen
|