O utrpení tenhle song neměl bejt můžu za to,
že každej den, když jdu ven, tak vidím a nezmůžu ho.
Jak na sebe vzít vaší nemoc, nebo stáří, nebo smrt
i narození bolí, kdo říká, že ne ví prd.
A slunce venku pořád svítí,
před utrpením zavřu krám,
pak napadne mi, že my všichni,
jsme jeden a v bludech jedem.
Ref. Tak teď už bezpečně vím, že svět nezměním,
buddhou jsem nikdy nebyl a někdy rád bych byl...
|