// Přesné akordy pro CD verzi:
F# 244300
C#miJe tma, v níž ptáci bez peří Eklovají zobáky mršiny koní
F#a těla vojáků, padlých v boji, o zbytek světC#mila.
C#miJe tma, v ní stěží uvěřit, Eže květina, kvete-li, voní
F#a lvice ve znaku, dávno je po ní, bouře ji smeC#mitla.
®: G#miKdo nedrží krok, ať padne, Atma je trest pro ty, co nechali za dne
své oči slepC#minout.
®: G#miKdo nedrží krok, ať padne, Atma je trest pro ty, co nechali za dne
své oči slepC#minout.
Je tma a kolem nic není, snad jenom v místech, kde dřív byla víra,
cosi jiskří a síly sbírá, když spolkne to žába.
Žába, co ve tmě zuby cení, v místech, kde pramení voda čirá,
nechá tě hodiny žízní zmírat a prstíčkem hrabat.
®: Kdo prosí ji o milost, toho má v moci jak lacinou děvku zlomenou v bocích.
®: Kdo prosí ji o milost, toho má v moci jak lacinou děvku, zlomenou v bocích.
Pak, až slunce zčernalé, opře se poprvé naplno do skal,
se zatřpytí naděje v troskách a navěky zhasne ve tmě.
Slizké jak hlava krále jsou praktiky žabího vojska,
zas budem ropuchy na tváře bozkat, řka jednohlasně: Veď mě!
®: Přijímám prohru, stavím se k ní čelem,
buď jak buď, jsem uvězněn v cele, kvákám.
®: Se smolnou pochodní a ksichtem z gumy,
dělám to, co nejlépe umím, kvákám.
®: Přijímám prohru, stavím se k ní čelem,
buď jak buď, jsem uvězněn v cele, kvákám.
®: Se smolnou pochodní a ksichtem z gumy,
dělám to, co nejlépe umím, kvákám.
|