Možná, že uvidím déšt,
na těch rukou, co chtějí Tě nést.
Možná, a to se spíš stane,
vysvitne slunce, déšt vítr odvane.
Možná, je to jen zdání,
v mojí hlavě plný nesplněných přání.
Možná, až zhasne tenhle oheň,
něco se zlomí, neskončí.
Proč bránit se něčemu, co mělo se stát,
neboj se ničeho a nenech si brát,
to co je jen tvoje a to co Ti patří,
nečekej na nic a pěkně jim to natři.
Možná, tančit by si chtěla,
škoda jen, že už si zapoměla.
Možná, když lidi slzy roní,
smiluješ se, dočkají se odpuštění.
Možná, až vyjde tvoje hvězda,
nebe zhasne, splní se prosba.
Možná, uvidím Tě na plakátech,
velkého města, pomalovaných zdech.
Proč bránit se něčemu, co mělo se stát,
neboj se ničeho a nenech si brát,
to co je jen tvoje a to co Ti patří,
nečekej na nic a pěkně jim to natři. |
