hm hm hm
V ústech mám tu hořkou příchuť plánů,
těch plánů, který chtěl můj táta žít.
Touhy, díky níž pak jednou k ránu,
vzal rád i práci v tomhle nádraží.
ref:
Dva páry kolejí pokrytý rzí
jen málo kdy až sem vlak dorazí,
i když práce není moc,
často jsem vzhůru přes půlnoc
a vstávám, když se den probouzí.
A táta říkal, to se zítra změní,
ty můžeš, co ti létat překáží.
Pak sám to poznáš, že svět vůbec není
jen k zábradlí na tomhle nádraží.
ref:
Dva páry kolejí pokrytých rzí,
jen málokdy až sem vlak dorazí.
I když práce není moc, často jsem vzhůru přes půlnoc,
každy ráno ze svých snů se probouzím.
ref:
Dva páry....snů se probouzím. |