1. VCítr píseň vGyprávěl břFízám nad skalCou,
každý večer Godlétal nFaší zahradCou.
TAen vítr stovky kD7rásných písní Guměl hrát,
jen jFedna stále znCí,
o hrůze válek vGypráví se v nFí.G, C
®: PřCej si svět, tak jFak ho chceš mCít,
s DminebemG nad hlCavou,
dá ti květ, čFistou vodu pCít, tDmirávuG voňCavou.
DmiLásku dej a všechAmino zlé nech spát,
rFozdávej přátelstvGí.
DCál se směj a mFěj lidi rCád, tak Dmizní méG poselsCtví.
2. Viděl mnoho mužů jít k horám modravým,
málokterý směl dál žít, z lesů stoupal dým.
Teď ozvěnou tu píseň skála vypráví,
letí krajinou,
snad všechny sváry při ní pominou.
®:
3. Vítr píseň vyprávěl břízám nad skalou,
každý večer odlétal naší zahradou.
On pokaždé, dřív než zmizel ve větvích,
mi křídlem zamával,
s písničkou svou pak letěl dál a dál.
®:
|
