1. Chodíval pDo světě král pDmaj7odvodníků,
prodával dGmiéšť, sám bDez deštníku,
po světě chEmiodil a za dvě, za tři sklDenky
prodával dGmiéšť, sám bAez pláštěnky.
2. Všude ho vítali, protože všude bylo sucho,
všude, kam přišel, byl dav jedno ucho,
tak hezky vyprávěl o vodě shůry,
že lidi do kapes cpali mu bůry.
*: Každý mu Hmiuvěřil, vždyť mlEmiuvil všem z duše,
že zF#miemě je suchá a žGijeme suše,
každý mu Hmiuvěřil, že přEmiivolá mraky,
tF#miak hezky lhal, že jsem Guvěřil taky, uvěřil tAaky.
®: Mluvil Do vodě, co spGadne z mrakůE, A
a spláchne špDínu i bGídu suchých lEetA,
vrátí vHmiůně všem zGahradám a pEarkůmA,
vrátí vDěcem jejich barvyG, ktEeré překryla šAeďG.E9, Gmi, A
3. Už je to doba, co odešel z města,
nezapršelo, zázrak se nestal,
vím, byl to lhář, co jen se nasliboval,
odpustil bych mu rád, jen kdybych ho mohl slyšet znova.
®:
|