Jak průnik nemožností setkání,
jsme prvočísla, co se marně dohání.
A blížíme se hyperbolicky,
jen nevychází nic úplně logicky.
Umocněný pocit selhání,
z rovnoběžných dnů se těžko naklání.
Nejpřesnější odhad v čísle pí,
jsme prázdnou množinou společných rovnicí.
V míjení, co se nevzdálí, jsi známou neznámou.
Výsledkem našich výpočtů bude x, ypsilon.
Jsme rozdělený osou zklamání,
v intervalu příštích dnů zas čekání.
Jak paradoxy na druhou,
schováme se za svou proměnnou.
Jeden je vytknutý a druhý v závorce,
tak se dotýkají soustředné kružnice.
V našem definičním oboru
zbývá stále méně prostoru.
V míjení, co se nevzdálí, jsi známou neznámou.
Výsledkem našich výpočtů bude x, ypsilon.
|
L.a.:
David Koller:
L.a.:
L.a.:
L.a.:
