1. Když nad pasekou vzlétne hejno vran,

                F

   hejno vran, hejno vran,

                         Bb

   je léta pel už dávno vyprodán,

    C7                      F

   podzim se hlásí chladem jasných rán,

                           Bb

   v tom ránu prochází se sám a sám,

     C7                    F

   kdo městu dávno sbohem dal.



   F                        A7

R: A tak se touláš trávou spálenou,

                              Dmi

   nevíš, jak rozloučit se s létem,

                          Bb

   díváš se na krajinu vzdálenou,

     C7                     F

   kterés' dal celý život svůj.



2. Nad hlavou zakrouží ti hejno vran,

   hejno vran, hejno vran,

   a bílých hvězd je všude oceán,

   přece si nepostavíš pod ně stan,

   budeš spát pod širákem, jak tě znám,

   i když už podzim přichází.