CKdyž jde lesní pěšinou i ptáci G ztichnou
a F kolem sebe šíří G hrůzu C hrůzoucí,
Cže i ve vedlejší vsi dívky G vzdychnou,
jako F by ve tmě zahlédly G jeho oči C planoucí.
CA lišky strachy zalezou hned G do hor,
F stokrát běda G osamělým C pocestným,
C jejich bariton hned promění se G v tenor,
F když na rozcestí G potkají se C s ním.
ref:
CA kdo ví a kdo zná, co dnes F patří C k legendám
a co Ami náleží k jeho G kouskům C hrdinským.
C A kdo ví a kdo zná, co dnes už F patří C k legendám,
jak to Ami doopravdy G bylo s C Babinským.
Nejdřív prý stal se vojákem Wellingtonova pluku,
jenže kdo by chtěl jít se za pány bít s odvahou.
A tak jednoho dne stal se z něho dezertér,
vzal dráhu s plnou plukovní pokladnou.
Všechny peníze pak dal jední chudí holce věnem,
sám se skrýval před šibenicí po lesích.
Málem odvyknul si, že volají ho jménem
na prvních výpravách loupežných.
ref:
A kdo ví....
Potom kolem sebe shromáždil svou tlupu
z chlapů mimo zákon s podobným osudem.
Mstitelé pašeráci a zabijáci věnovali se lupu
říkal: Kdo to za nás bude dělat, až my tu nebudem.
ref:
A kdo ví....
Brali bohatejm, koneckonců, chudej nic nemá,
v krásnejch kočárech v truhlách je zlata dost a dost.
Jenže spravedlivost není slepá, je i němá,
a kdo má v rukou kvér, má pravdu má cnost.
ref:
A kdo ví....
|