Ami, Emi, Ami, Emi, D, D4, D
Ami, Emi, Ami, Emi, D, D4, D
Den šel Emiuž spát za Amihoru vzdálenou
a léDto voní nad tráGvou spálenou
a štětCce vánků z niEmití červánků
snadEdim namalují tvoH4ji Htvář.
Sevřel jsem dlaň a vešel do polí,
Kráčel tou cestou, kde bolest přebolí,
Kde slyším znova tvá tichá slova
Prosím, budeš mě mít až do smrti rád.
AmiSlibuju, věř Gmi, Emimůj svědek Dje Bůh,
to Amipřísahám Gs čisEmitou Dtváří.
AmiSlibuju, Gvěř mi, jsiEmi zem a Djá pluh,
C D /:Ami Emi Ami Emi D D4 D:/ 2x
ať Cnad teDbou slunAmice záEmiří. Ami, Emi, D, D4, D
Ami, Emi, Ami, Emi, D, D4, D
Kdy spálí žár zlou knihu osudů?
Není tak vzácná jak křídla holubů,
shodila masku, zradila lásku
v den, kdy mně tvůj táta psaní dal ...
Lán obilí hladil mě na rukou
a slzy z mraků byly mou zárukou,
že ještě jednou tvá ústa řeknou,
prosím, budeš mě mít až do smrti rád.
Slibuju, věř mi, můj svědek je Bůh ...
|