Byl pozdní večer, první mráz,
ten večer ve mně umřelas.
Nepřejdeš moře nohou suchou.
Potkal pan němý slečnu hluchou.
Byl pozdní večer a byl sám,
nikoho taky nečekám.
Lásko, jsme jak dva žongléři,
kteří si dávno, dávno, dávno nevěří.
Lásko, jsme jak dva artisté,
další číslo je nejisté.
Tenhleten příběh byl dost vratký,
ved rovnou do nebe a pak hned zpátky.
Došli jsme do hořkého konce,
jsme kořist s duší honce.
Byl pozdní večer a byl to lhář,
Většího, holka, nepotkáš.
Lásko, jsme jak dva žongléři,
kteří si dávno, dávno, dávno nevěří.
Lásko, jsme jak dva artisté,
další číslo je nejisté.
Byl pozdní večer, první sníh.
Praha 5, Smíchov a nikde žádný smích.
Lásko, jsme jak dva žongléři,
kteří si dávno, dávno, dávno nevěří.
Lásko, jsme jak dva artisté,
další číslo je nejisté.
Co bude dál? Kdopak ví?
To otázky se dědí, ne odpovědi. |