ASvět byl krásnej, umytej,
jak pěkná holka, co má Hmidvacet,
a já sám celtou přikryDtej
E7chystal se dál,pročpak se AvracetD, A
Petr nás máchal celou noc
a co my jsme mu dali jmen,
uhasil oheň, zlej byl moc
daleko dřív, než přišel den.
R: F#miBylo to C#mipostý a Djako prvně Aznovu,
F#miznám chvíle prostý, v Dnoci slýchám Asovu,
F#mispali jsme C#mipod stromy v F#7čekárnách podél dráHmihy,
H7promrzlí doufali, že rozední se E7záhy.
Les kouřil jako ranní čaj
a slunci nechtělo se vstávat,
počasí, jak by nebyl máj,
trpěl jsem jednou ze svých nálad.
Pak píseň napsal na papír,
kritik by šílel, dejme tomu,
nebyl v ní chýr a netopýr, slepýš, pyl,
jen smutek, že už musím domů.
R:
|