U nás v Culici bydlel pan Emi7Svoboda,
že se Amipořád smál, měl přezdívku CPohoda,
když jsem Dmi7se ho ptal, jakpak G7dneska je,
říkával "Cpohoda",
měl Cmalej byt, ženu a Emi7dvě děti,
v pět vstával Amido práce, domů šel v Cpůl třetí,
noviny Dmi7pod paží, cukroví G7pro děti,
zkrátka Cpohoda.
Dmi7Po domě se G7povídalo:
Cten má C/Hasi AmipříjemAmi/G,
Dmi7zatímco my G7nadáváme, CveseC/Hle si Amižije,Ami/G
a Dmi7hlavně paní G7Šulcová ze CsousedC/Hního AmibytuAmi/G
D7Ami/Gposlouchala za dveřmi a Fzáviděla v G7skrytu.
Paní Šulcová psala dopisy,
co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
no a ty, úřade, no a ty počti si,
kdo, kde a kolik,
dík paní Šulcový, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
ač není podpisu, je třeba přešetřit,
autor se bojí.
Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.
Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
na nějakou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě, není to náhoda,
a tak trochu se bojím,
že brzo i my budem hledat samoty,
bydlení na stálo, nejen o soboty,
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
o to nestojím.
Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
že Dmi7lidi zdravím úsměvem a G7odpovídám:
Pohoda ..
|