|
|
Tarja Turunen - Naiad Tarja Turunen - Naiad |
| Slyší vzdálené jemné pohlazení
Tam v šeru
Barvy obklopené něhou
Ji provedou
V zapomnění sladké hlubiny
Jiný zvuk
Soumrak pohyblivých vzpomínek
Vždy zvenčí
Soumrak
Tam nad hladinou
Iluze
Natahující po mě ruku (Natahující se pro mne)
Pod povrchem
tam, za dvěřmi oceánu
pokojný je polibek
Z azurově rostoucí hlubiny
vždy spící
Naiadino tajemství
Pod povrchem
Střeží jejich nemorálnost
Svatí na mělčině
neznámé, pak krásně děsivé
Pradávná země
Kruh šestnácti zkameněl
A stále drží
Třpytivé křišťálové sliby
Jeden prostor mezi nimi.
Dýchání novorozence ve vlnách
Poklekla k moři |
| |