Bohdalová:
Promiňte pane, co se to tu děje,
diváci křičí, co jim není vhod?
Nechápu pane, kam to všechno spěje,
a proč jste všichni bez kalhot.
Promiňte pane, sport ten pro mě nebyl,
mám ráda hudbu, skladby v dur i v mol.
A vy běháte za míčem jak d*bil,
promiňte pane, co je gól?
Šíp:
GÓL! To je úžasná věc,
pořádnej nápřah a rána.
Pak míč letí tam, kde je brána,
a je to gól, gól, gól.
GÓL! To je úžasná věc,
radost, když skončí míč v síti,
ten pocit nic nenahradí ti,
pak to je gól, gól, gól.
Bohdalová:
Promiňte pane, já znám spostu sonát,
opera, balet, jinam nezajdu.
Jak na vás koukám, asi jste se pomát,
vidím vás pořád v offsidu.
Promiňte pane, život váš je spleten,
Beethoven, Mozart, Smetana a spol.
Hudba je radost, né běhat jak k*etén,
jen aby lidi řvali gól.
Šíp:
GÓL! To je úžasná věc,
pořádnej nápřah a rána.
Pak míč letí tam, kde je brána,
a je to gól, gól, gól.
GÓL! To je úžasná věc,
radost, když skončí míč v síti,
ten pocit nic nenahradí ti,
pak to je gól, gól, gól.
Pak to je gól, gól, gól.
Pak to je gól, gól, GÓL! |