|
|
Draconian - Through Infectious Waters (a Sickness Elegy) Draconian - Through Infectious Waters (a Sickness Elegy) |
| Toto tělo drží mne zajatého a já pátrám po osvobození…
A stádo ovcí v nesouladu, šlapu v rozporech.
Pronikavé světlo, co vysušuje naše srdce;
Nemoc, co viní naše duše…
Nemohu uctívat v tomto slepém zajetí a zajíkat se pochopením.
Potrestej mou zraněnou duši – utrpení, co vdechuji!
Vyléč toho neusínajícího ducha – věnuj ho nicotě.
Vyléč to srdce, co přiblížilo se světu, jak jsem jej vykázal – svěřil jsem!
Vyléč mé srdce, mou kvílející duši…
Svěřil jsem to shnilé maso.
Nic tu není, nikdo tu není…
Klamná choroba křičící.
Výkřik bičuje tu otrhanou zemi…
Topím svět ve špíně a distorzi.
Potrestej mou zraněnou duši – utrpení, co vdechuji!
Vyléč toho neusínajícího ducha – věnuj ho nicotě.
Vyléč to srdce, co přiblížilo se světu, jak jsem jej vykázal – svěřil jsem!
Vyléč mé srdce, mou kvílející duši…
Svěřil jsem to shnilé maso.
Opustil jsem mé svědomí, abych zemřel.
Neúrodnost snů a předvídání;
Život a naděje zvrásnili nicotu.
Vyléč to srdce, co přiblížilo se světu, jak jsem jej vykázal – svěřil jsem!
Vyléč mé srdce, mou kvílející duši…
Svěřil jsem to shnilé maso.
V tomto slavíni smutku.
Jsme vše, kdepak nic!
A dokud dýcháme,
Břemeno zbaveno cíle!
Bez pomoci jej vleču – zpustošeně, tiše sám.
Dým v úzkostlivém sporu; odmítnu tyto vyčerpané zbytky úpadku.
Svět přichází k svému konci; obrovský oceán nákazy…
Všechna naděje je ztracena… nebo možná je toto kolébka záchrany.
Musím upokojit ty rozbouřené řeky.
Žádné vyjádření neopustí mou zvláštnost…
Žádné daleké světy nebudou vyřčeny.
Choroba, ta nejspíš zlomí mé unavené křídla.
|
| |