V éře nevidomích generací,
ve studených rukou základních pokušení,
pod tlakem falešných pocitů,
na okraji ukradeného času
ztratili jsme ten pocit, že je zdarma,
máme touhu po divoké energii,
tvoje srdce je jediným vůdcem světla, které potřebuješ, a bude ti říkat, jak žít.
Ne, nepoklesneš,
Můžeš plout,
Pokud půjdeš k mé divoké energii,
Pokud máš za to,
Pokud máš na to.
Ne, nepoklesneš,
což i vyzkoušet,
Když jdeš pro mou divokou energii,
Když máš na to,
Když jdete na to.
V poušti mimo nikde,
Na ulici rozbitých snů
Ty bojuješ znovu a znovu,
ale zdá se, že jsi sám.
Pocit, že jsi tak nízko, ale nemůžeš vidět,
Jsi vázán na lana tmavého klidu.
Chtějí, abych pomohla, aby se ty nadzemních
Sem přijít a říct - nebojte se života.
Text přidal Denisek
|