AmiPříroda se k spánku chystá,
hnědne listí, zima jistá,
přesto slyšíš na cestách tuGlácký písně Amihrát.
Svetr navíc, rána studí,
když tě první mrazík vzbudí,
teplej čaj, než rozhlédneš se, a zas o kousek dál.
®: Tak jako Cvítr, trochu jak Gblázen,
ženeš to Dminocí, ostatní Amispí,
nevidíš Cnebe, nevidíš Gna zem,
vidíš pár Flidí, co pochoAmipí.
Z poezie paneláků,
šedejch zdí a metra vlaků
na nádraží pospícháš, aby sis spravil chuť.
Když se mlhy v lese zvednou,
známé tváře k ohni sednou,
ze smutnýho Babylonu zbyde jenom suť. ®:
|
