Pruhovaný vrhá slunce stín...
Tisíc nocí, každá má svůj den,
tisíc snů se spojí v jeden sen,
obejmout tě, chvíli s tebou být,
ale víš...
Ruce pořád stejně hebký máš,
bleděmodrý oči přivíráš,
vzpomínáš, jak zpíval nám Lou Reed,
ale víš, musíš jít...
Pruhovaný vrhá slunce stín,
na jazyku příchuť dvojích slin,
ještě chvíli můžem spolu být,
ale víš, musím zůstat, musíš jít...
|