TAmiemný vody před námi v Focelovým krunýřAmii
nepoznaly svítání, hvGězdy se v nich nezhlížCí,E
chrAmiaň si duši ubohou, bFílá je a nevinnAmiá,
kdGo ví, cFo se pAmiod vodGou 
ticho s černou otěží, který volá o pomoc,
kdo sem hodil trápení, už se ho bát nemusí,
ústa už jsou zavřený, bez muziky umřu si.
®:
Ráno slunce vychází, pálí trávu zmuchlanou,
temný vody pod hrází navždy chladný zůstanou,
pálí slunce do květů, temná tůň se nehýbá,
stýská se jí po létu, před kterým se zavírá.
®: Co se v tůni skrývá, smích nehybný,
smích, co uhasíná tmou dlouhých dní.
Až přijde na břeh večer zelenej, skloň se k vodám potají,
na hladinu ucho dej, temný vody zpívají,
zpívaj' písně duhový tomu, kdo je poslouchá,
tomu, kdo se nebojí, tomu, kdo je pofouká.
|
Bůhví:
Celeste Buckingham:
Anna K.:
