1,Jdou dva takhle ulicí,
rozkvetlou a vonící
a jdou, nech je být, vždyť jim rozumíš.
2,Je jim sotva šestnáct pryč,
odhodili dětský míč
a jdou, jak je jim, to ty sotva víš.
Rf,V říši snů tisíc světel svítí,
v říši snů je pro ně plno kvítí
a oni jdou stále dál
3,Když mají si co povědět,
je tuze krásný jejich svět,
svět snů, protkaný nití všedních dnů.
4,Domů se pak vracejí
a zvuky jejich kročejí
tu jsou, stále nám tu znějí tmou.
Rf,...
Rf,...
|