Nad hladinou vodní potkáváš po čase svojí tvář,
v zrcadle věčném tak po létech zkoumáš čas.
Jizvy a šrámy z ran však jsou už tytam,
plamínky v očích patří vzpomínkám.
Nad vodou kouř se zvedá vždy z válek minulých,
ptáci se s křikem snaží ke slunci dolétnout.
Vzpomínky se jitří a tváří jak tvůj dvojník pod tebou,
snažíš se dál a dál dolédnout.
Vzpomínky časem zvolna létají,
šuměním křídel svých nás zvou,
k těm krásným se stále znova vracíváš,
ostatní se zvolna rozplynou.
Vzpomínky časem zvolna létají,
šuměním křídel svých nás zvou,
k těm krásným se stále znova vracíváš,
ostatní se zvolna rozplynou.
Vzpomínky časem zvolna létají,
ke slunci letí stále výš,
k těm krásným se stále znova vracíváš,
zůstává čas, naděje, čekání.
Citron:
Citron:
Citron:
Citron:
Citron:
