VeAm Vyšehradské putyce hned vedle VltaCvy
Amtam sjíždějí se trampové a tramp to důkladnCý
Kopyta Amkoní dozněla a snima jezdců hlas
náš Fmilý dobrý táta, Dtáta RodokapsAm.
Oblékni se do trubek a kanady si vem
obnošenou košili, cigáro v hubě měj
to aby Praha věděla že ještě živi jsou
ti Vyšehradští jezdci se svým Kozinou.
CHORUS:
CJipijajé, jipijajou
To AmVyšehradští jezdci Ftáhnou Pražskou tmouDm, Am.
Vyšehradští počkejte až máma půjde spát
pak vytáhnem své píštaly a nebudem se bát
Vždyt ulice nas čeká nočni a dobrodružství v ní
ta v divokěj Západ se nám promění.
Vyšehradští vidím vás a chce se mi tak smát:
Váš Kozina vám vzkazuje ze dnes se bude rvát.
Ze zrovna jako včera do někoho vrazí nůž
a pak na hřbitově zazni smutnej tuš.
CHORUS:...
My toulali se po nocích jak stádo zběsilé,
my brali lidem peníze, rvali z nich košile
a za křovím pak čekali na vůdce Kozinu
a každý z nas si načesal tu svoji ofinu.
Vyšehradšti dojeli a nejvyši byl čas:
půlnočni nájezd v ponděli jim nahle zlámal vaz.
A já jsem s nima taky byl a dostal šest set dní -
byla to naše jízda, jízda posledni.