Je to zvláštní jak to platí,
můžeš čekat,
že bude hůř.
Když se jednou nalepí,
těžko opouští,
tvůj stálý společník.
A hlavu plnou jiných věcí,
smůla číhá,
je jak stín.
Kdo se jednou narodil
pod špatnou planetou,
sám už to nezmění.
Stále smutek
v očích tvých,
žádný fórek,
žádný smích.
S tím se něco
musí stát,
vždyť tohle nejde
pořád se jen bát.
Na co asi v noci myslíš,
čím se trápíš,
o čem sníš?
Tolik těžkých uderů
běžně k dostání,
tlumí polštář na uších.
Stále smutek
v očích tvých,
žádný fórek,
žádný smích.
Hmm, s tím se něco
musí stát,
vždyť tohle nejde
pořád se jen bát.
Ó, ó, jé, jé.
Je to zvláštní
jak to platí,
smůla šanci
nevpouští.
A nevítaná milenka
všedných dnů,
prstem zve tě k sobě blíž.
Ó, ó, stále smutek
v očích tvých,
žádný fórek,
žádný smích.
Tak s tím se něco
musí stát,
vždyť tohle nejde
pořád se jen bát.
Na co asi v noci myslíš,
čím se trápíš,
o čem sníš?
Tak s tím se něco
musí stát,
vždyť tohle nejde
pořád se jen bát.
|
Věra Špinarová:
