Betonová opona se zvedá,
ve zdánlivě klidným čase rána,
děj se téměř žádnej neodvíjí,
euforie už je zakopaná.
Někdo vyťukává morseovkou
do parket, do tapet, do kabelů
svoje příjmení a taky jméno,
směs vzdechů, hesel a povelů.
Zpívá si divný hity,
o věcech, co jsou skrytý
za oponou a stěnou,
hry, který nepominou.
Zpívá si divný hity,
ukrytej do ulity,
částečně svojí vinou,
sbohem a nashledanou.
Betonová opona se zvedá
ve zdánlivě klidným čase noci,
jako utopenec pluje bytem
mezi ostrovy zbytečnejch věcí.
Kulisy jsou asi sektorový,
režisér, autor, herec se klaní,
bytem rozléhá se zase aplaus,
do dlaně údery druhou dlaní.
Zpívá si divný hity,
o věcech, co jsou skrytý
za oponou a stěnou,
hry, který nepominou.
Zpívá si divný hity,
ukrytej do ulity,
částečně svojí vinou,
sbohem a nashledanou.
|
Bára Basiková:
Bára Basiková:
Bára Basiková:
Bára Basiková:
Bára Basiková:
