Můj sen,
co se zdál,
že ses bál,
nadělá škod jako hurikán.
Jen pár dnů
jsi mě znal,
už jsi lhal,
a zachoval ses vůbec chuligán.
Tak končím,
tvým očím
předvádím hru,
když se loučím.
Tvá radost,
má slabost,
rozleptala naši známost.
Já jdu,
odcházím,
v rukou třmen,
slzy mám v očích rozlitý.
Jako mráz
pálí zas
vnitřný hlas,
kterej říká:
Máš to vodbitý.
Ó, ó, tak končím,
tvým očím
předvádím hru,
když se loučím.
Tvá radost,
má slabost,
rozleptala naši známost.
Tak čau,
bude hůř,
je to zlý,
jako nůž
projels vnitrem mým.
A ty si nic
nepřiznáš,
nemáš strach
jak se vyrovnáš
se svým svědomím.
Tak končím,
tvým očím
předvádím hru,
když se loučím.
Tvá radost,
má slabost,
rozleptala naši známost.
Tak končím,
tvým očím
předvádím hru,
když se loučím.
Tvá radost,
má slabost,
rozleptala naši známost.
|