Včera jsem tě zase potkal,
jen si mi kývla na pozdrav,
na stěně visí tvoje fotka
a já čtu tajně Šrámkův Splav.
Nechtěl bych tě potkat v lukách,
chtěl bych jít s tebou do kina
a říct ti o těch hrozných mukách,
když první láska začíná.
Pojď, pojď, už se nevracej,
ty cenné okamžiky neztrácej,
jsi moje první, moje jediná,
nádherná jako Kolombína.
Pojď, pojď, není vyhnutí,
zmrzlinu od cukráře nesu ti,
jsi moje první, moje jediná,
neměj strach, tak to vždycky začíná.
Do tmy volám: Lásko, chci tě,
celou noc čmárám sonety
a neučím se k maturitě
a za to můžeš pouze ty.
Píšu básně místo rovnic
a není mi moc veselo,
prosím tě, lásko, nevyslov nic,
co by mě příliš bolelo.
Pojď, pojď, už se nevracej,
ty cenné okamžiky neztrácej,
jsi moje první, moje jediná,
nádherná jako Kolombína.
Pojď, pojď, není vyhnutí,
zmrzlinu od cukráře nesu ti,
jsi moje první, moje jediná,
neměj strach, tak to vždycky začíná.
|
Vítězslav Vávra:
Vítězslav Vávra:
Vítězslav Vávra:
Vítězslav Vávra:
