Krátce
zněl můj hlas
a lhát se
učil tím
mámil se.
Živej sen,
spal jsem v něm,
až náhle jsem stál si
tváří v tvář.
Přijď, lásko, teď zbejvá čas,
čas mírní vše okolo nás,
čas víry a přátelství,
jenže ty nejdeš zpátky.
Pojď, příteli, můžem jít,
pojď, za lásku můžem se bít,
pojď, jenže ty víš, že jsem
výzvou tvou.
Výskni,
vím, že jsi
ten blázen,
co chodil kolem mě.
Přikryj sen,
vím, že jsem,
že jsem výzvou tvou
v přátelství.
Přijď, lásko, teď zbejvá čas,
čas mírní vše okolo nás,
čas víry a přátelství,
jenže ty nejdeš zpátky.
Pojď, příteli, můžem jít,
pojď, za lásku můžem se bít,
pojď, jenže ty víš, že jsem
výzvou tvou.
Všude kolem nás
vír a sráz,
a vírou v něm
teď zůstanem.
Víra stačí jít
i s láskou nehezkou,
bij se a jdi,
vždyť víš, že jsem
jen výzvou tvou.
Přijď, lásko, teď zbejvá čas,
čas mírní vše okolo nás,
čas víry a přátelství,
jenže ty nejdeš zpátky.
Pojď, příteli, můžem jít,
pojď, za lásku můžem se bít,
pojď, jenže ty víš, že jsem
výzvou tvou.
|