Bohyně spěchu svlíkla nás,
sotva jsme prošli ohněm zvyků,
to lidi řekli, že není čas
a že jsme hlavy dubový
a nevíme, co chtít,
jak snadné.
Nachytat se už nedáme,
prožijem i to méně významné,
na jejich terči uprostřed
jsme jejich děti, jejich svět,
tak jasné.
Do větru hádek levnej plášť,
na tuhý maso ostrej nůž,
na hazard nejsme bohatí,
nikdo šanci nevrátí,
osud mlaská.
Od hlavy k patě
se už budí hněv,
je slyšet srdce,
je slyšet zpěv.
Důkazy máme nezvratné,
naše tělo nevratné
je vratké.
Všeho s mírou,
všeho s mírou,
jen tolik, kolik zvládnem,
všeho s mírou,
všeho s mírou,
jsme nápadní tím pádem.
Všeho s mírou,
všeho s mírou,
ať najdeme se ráno,
všeho s mírou,
všeho s mírou.
Od hlavy k patě
se už budí hněv,
je slyšet srdce,
je slyšet zpěv.
Důkazy máme nezvratné,
naše tělo nevratné
je vratké.
Všeho s mírou,
všeho s mírou,
jen tolik, kolik zvládnem,
všeho s mírou,
všeho s mírou,
jsme nápadní tím pádem.
Všeho s mírou,
všeho s mírou,
ať najdeme se ráno,
všeho s mírou,
všeho s mírou,
ať najdeme svý ráno v nás.
Všeho s mírou,
všeho s mírou,
ať najdeme svý ráno.
|