|
|
Miluše Voborníková - Zpívej dál Miluše Voborníková - Zpívej dál |
| Zpívej dál, že nastal den
a zapomeň na ten dlouhý sen,
co se nám zdál,
já už nechci dál.
Jsi snad veliký zpěvák
a smíš cokoliv říct,
proč bys´ měl od sebe chtít něco víc
a tak jses malým stal.
V tvé písni jsme mohli společně žít
a já měla v ní tvá princezna být
a ty můj král,
můj ideál.
Jen pro mě si zpíval,
já však dobře vím,
že si pak změnil slova a změnil rým
a jiným hrál.
Ale nikdo, než ty už mně nepřinutí zpívat
a jiný úsměv už mně nedokáže hřát
a nikdo než ty mně nepřesvědčí, že nelže, když vím, že musí lhát,
ale zpěv nám spolu nejde,
tak zpívej sám.
Zpívej dál, že nastal den
a hltej než sám budeš pohlcen,
vždyť i čas má řád
a věčně nelze lhát.
A každý flám a každý jed,
se ti teď s každou nocí vrací zpět,
však musíš vstát.
Ale zpívej dál, že nastal den
a nedej znát, že jsi unaven,
dál jsi nedošel,
čas už vypršel.
Jsi snad veliký zpěvák, ale slabý muž
a tvůj úspěch se ti změnil v nůž,
teď máš cos´ chtěl.
Ale nikdo, než ty už mně nepřinutí zpívat
a jiný úsměv už mně nedokáže hřát
a nikdo než ty mně nepřesvědčí, že nelže, když vím, že musí lhát.
Ale zpěv nám spolu nejde,
tak zpívej sám.
Zpívej sám, že nastal den,
já už tě znám.
|
| |