Už ve svém dětství,
snad i v kojeneckém koši,
ze všeho nejvíce jsem hory miloval,
v zimě v Tatrách a v létě v Krkonoších
a naše přátelství léty rostlo dál.
Zkrátka, náš vztah mi každou žilku protkal,
mám kopce rád i když jsem dospělý,
teď ale nevím, když jsem tebe potkal,
jak svoji lásku vám dvěma rozdelím.
Pojď se mnou, dívko má, projdem Boubín,
vím, naši lásce jen hory dopřejí,
pojď se mnou, dívko má, projdem Boubín,
tam se nádherně spí a dobře jí.
Na na na na ...
Tam v klínu borovic
pod bleděmodrou bání,
nás leda stádo kňourů vyruší,
jak povídám, to nemáš vůbec zdání,
nádhera kopců ti srdce rozbuší.
Ano, já chápu, že tě ničím nepřinutím
a slova chvály s tebou nic nesvedou,
záleží všechno jen na tvém rozhodnutí,
zda přijde dřív, než ti vlaky ujedou.
Pojď se mnou, dívko má, projdem Boubín,
vím, naši lásce jen hory dopřejí,
pojď se mnou, dívko má, projdem Boubín,
tam se nádherně spí a dobře jí.
Na na na na ...
|