Vrtá mi stále hlavou,
čím to být může,
ráno, když toužím dál spát,
pocity mám,
že snad vyletím z kůže,
telefon šílí a nutí mě vstát.
Někdy však zní tak
jako skleněný vánek,
zvoní a já radost mám,
jistý tón může mi
rušit i spánek,
kdo volá, toho já znám.
Je to on, je to on,
je to on, jeho tón,
jeho tón telefon prozradí,
je to on, je to on,
je to on, jeho tón,
jeho tón telefon prozradí.
Vrtá mi stále hlavou
v čem bude háček,
pořád hlas přistrený má,
známých má fůru,
však srdce mi skáče,
když jenom on, právě on,
volá k nám.
Telefon zní a drnčí,
nervy mi drásá,
hovořím s tou nebo s tím,
náhle však tón zazní,
oáza, spása,
kdo volá, v tu ránu vím.
Je to on, já ho znám,
jeho tón ráda mám,
jeho tón telefon prozradí.
Jako zvon vyzvání
telefon z povzdálí
a mně tón, jeho tón nevadí.
Někdy však zní tak
jako skleněný vánek,
zvoní a já radost mám,
jistý tón může mi
rušit i spánek,
kdo volá, toho já znám.
Telefon zní a drnčí,
nervy mi drásá,
hovořím s tou nebo s tím,
náhle však tón zazní,
oáza, spása,
kdo volá, v tu ránu vím.
Je to on, já ho znám,
jeho tón ráda mám,
jeho tón telefon prozradí.
Jako zvon vyzvání
telefon z povzdálí
a mně tón, jeho tón nevadí.
Je to on, je to on,
je to on, jeho tón,
jeho tón telefon prozradí.
Je to on, já ho znám,
jeho tón ráda mám,
jeho tón telefon prozradí.
Jako zvon vyzvání
telefon z povzdálí
a mně tón, jeho tón nevadí.
Je to on, je to on,
je to on, jeho tón,
jeho tón telefon prozradí.
Je to on, je to on,
je to on, jeho tón,
jeho tón telefon prozradí.
Na na na na ...
|