Hledej se mnou bránu do dětství,
mám od ni klíč,
šedivá zeď kamenná přikrývá
rezavým se listím.
Váhavě, váhavě můžeme jít.
Beru sebou klíček pro štěstí
a modrý míč,
přehodím zeď kamennou,
najednou, co je za ní, zjistím.
Váhavě, váhavě půjdeme.
Nebudem spát a jíst
a snít, nevadí,
nebudem pít,
musíme jít a jít.
Nebudem spát a jíst
a snít, nevadí,
nebudem pít,
musíme jít a jít.
Naše cesta vede oklikou
jak otazník,
kterým cíl je dětský ráj,
každý z nás do něj se rád vrátí.
Váhavě, váhavě můžeme jít.
My teď máme šanci velikou,
buď za ni dík,
šedivá zeď kamenná
tajemství každou chvíli ztratí.
Váhavě, váhavě půjdeme.
Nebudem spát a jíst
a snít, nevadí,
nebudem pít,
musíme jít a jít.
Nebudem spát a jíst
a snít, nevadí,
nebudem pít,
musíme jít a jít.
Nebudem spát a jíst
a snít, nevadí,
nebudem pít,
musíme jít a jít.
|