Běží vítr ze všech stran,
ke vzpomínkám svádí,
na vás, ať jste tam, či tam,
moji kamarádi.
Zůstala mi náruč jmen,
trochu vůně mládí,
pro každého dávám den,
moji kamarádi.
Stalingradské zákopy,
bílý písek pouští,
chladný rozum pochopí,
srdce neodpouští.
Všude tam jste zůstali,
pod kamením, hlínou,
jiným čela popsali,
smrtí jejich vinou.
Na Václavském náměstí,
vprostřed prvních květů,
padali jste za štěstí
u svých kulometů.
Vaše cesty dobře znám,
jejich míle věčné,
vaše jména počítám
v řádku nekonečném.
Světem projdem za chvíli,
luny tvář svět snímá,
ale vaše mohyly
srdce nepojímá.
Běží vítr ze všech stran,
ke vzpomínkám svádí,
na vás, ať jste tam, či tam,
moji kamarádi.
Oděsa, Stalingrad, Sokolovo,
Praha, Varšava, Tobruk,
El Alamej, Madrid, Dunkerque,
kde jste všichni moji kamarádí,
kde jste?
Kde jsou vaše úsměvy,
kde jsou vaše vrásky,
je to dávno, čas jen ví,
kde jsou vaše lásky.
Kde je váš stín, teplý dech,
dívkám se tak líbil,
že dál v našich domovech
stále někdo chybí.
Běží vítr ze všech stran,
ke vzpomínkám svádí,
na vás, ať jste tam, či tam,
moji kamarádi.
Zůstala mi náruč jmen,
trochu vůně mládí,
pro každého dávám den,
moji kamarádi.
|