|
|
Markéta Konvičková - Co hvězdám šeptají Markéta Konvičková - Co hvězdám šeptají |
*** Autor textu: Miro Bazger *** Autor hudby: Petr Šiška | Už teď vím, co hvězdám šeptají,
když se den zas s nocí zvolna střídá.
Kam s ránem mizí potají
a kdo si mě ve své duši hlídá.
Mám se bránit nebo jít
cestou zvanou sláva,
spadnout z nebes
a něco si přát.
Hrozně ráda mávnu květinám na pozdrav,
ať vím, co se v nich skrývá,
všechny vůne vládnou taky nám,
nejen v lásce často se jen smývá.
Mám se bránit nebo jít
cestou zvanou sláva,
spadnout z nebes
a něco si přát.
Mráz všechno zlý, ať spálí,
ať v nás ponechá jen slunce hřát,
jsem pták, co se vznáší v dáli,
odletím tak nech si o mně zdát.
Od života příliš nečekám,
jako bárka v moři snů se zmítám,
celej svět je bitva odvěká
a já přesto všechnu tu hru vítám.
Mám se bránit nebo jít
cestou zvanou sláva,
spadnout z nebes
a něco si přát.
Mráz všechno zlý, ať spálí,
ať v nás ponechá jen slunce hřát,
jsem pták, co se vznáší v dáli,
odletím tak nech si o mně klidně zdát.
Šanci za pačesy chyť,
plav se řekou plnou ryb,
všechno je víc než blízko,
když spadneš zase rychle vstaň
i vlci ti chtěj silnou laň,
vždy každej tu svou si hlídá.
Mráz všechno zlý, ať spálí,
ať v nás ponechá jen slunce hřát,
jsem pták, co se vznáší v dáli,
odletím, tak nech si o mně,
tak nech si o mně klidně zdát.
Pták, co se vznáší,
odletím, tak nech si o mně zdát.
|
| |