Helena: Hmm, jsou stejní,
jsou hloupí,
můj vesmír se hroutí
na tisíc,
tak, co ti mám říct.
Bára: Má mladší,
je krásná,
jak mockrát i já
už to znám,
další půvab sám.
Helena: S ním spoustu let
a mám teď stát jen stranou,
chtít celý svět,
propást tu chvíli pravou,
znát, co.
Spolu: Dál, co dál.
Bára: Stejní.
Helena: Stejní.
Bára: Hloupí.
Helena: Hloupí,
Bára: Láska se bortí na tisíc.
Spolu: A zůstává
pár prázdných.
Helena: Míst.
Bára: Ó, ó, ó, jéé...
Bára: On měl každý den
to, co chtěl,
to, co pán si jen žádá.
Helena: To já byla tou,
která svou
práci včas odevzdává.
Bára: Prý láska napořád.
Helena: Mám už toho akorát.
Bára: Nikdy chybu nepřizná.
Spolu: Já měla křičet dávno:
Nechci dál.
Spolu: Už mám toho dost,
právě dost,
co je moc, to je moc
a vážně příliš.
Už mám toho dost,
právě dost,
můžeš si jít,
když tak rád vedle střílíš.
Bára: S ním spoustu let
a máme teď stát jen stranou.
Helena: Chtít celý svět,
propást tu chvíli pravou,
říct, co já.
Bára: Na co tu mám právo já.
Helena: Co já.
Bára: Kdo mě, když měl by, pomáhá.
Helena: Co já.
Bára: Co teď dělat mám.
Helena: Co já.
Spolu: Už mám toho dost,
právě dost,
co je moc, to je moc
a vážně příliš.
Už mám toho dost,
právě dost,
můžeš si jít,
když sám se nedovtípíš.
Helena: Good bye zbývá.
Bára: Good bye.
Helena: Good bye zbývá.
Bára: Good bye.
Helena: Good bye.
Bára: Co říct víc.
Helena: Ó, co říct víc.
Bára: Co říct víc.
Helena: Ó, ó, ó.
Bára: Co říct víc.
Spolu: Mám tě dost,
právě dost,
mám tě dost,
právě dost.
Spolu: Já mám tě právě dost,
já mám tě dost,
já mám tě dost,
já mám tě dost.
Helena: Co ti říct.
Bára: Co říct víc.
Spolu: Mám tě dost,
mám tě dost,
mám tě dost,
mám tě dost.
|
Helena Vondráčková:
Helena Vondráčková:
Helena Vondráčková:
Helena Vondráčková:
