Ať je léto nebo září,
nebo chyba v kalendáři,
ať je mráz a fujavice,
či tropické hice.
Ať je čtvrtek nebo pátek,
nebo svátek nemluvňátek,
máme rádi polku
a cítíme k ní vděk.
Ať patří k nám jak dřív
a ať má břink
i v těle synkop pár,
co jí dal swing,
ať rodné lány v přízni dál
zní tím, co táta zpívaval.
Ty, ať jsi mládenec anebo kmet,
žabec naivný, či doktor věd,
dbej, aby z údolí i hor
zněl tenhle nestárnoucí chór.
Pojď sem s tím sudem,
vyval ho, ať máme klid,
my chvíli budem
zpívat a ze sudu pít.
Křič pam parará,
tancuj s tou, kterou máš rád,
kapelník, ať sám se stará
jak to dál má hrát.
Pojď sem s tím sudem,
vyval ho, ať máme klid,
my chvíli budem
zpívat a ze sudu pít.
Křič pam parará,
tancuj s tou, kterou máš rád,
kapelník, ať sám se stará
jak to dál má hrát.
|
Karel Hála:
Karel Hála:
Karel Hála:
